Blog Active Animal

„Život je o pohybu a změnách, ale mnoho událostí lze rozumným přístupem ovlivnit. Zdraví zvířat je spojeno s informovaností a zodpovědností majitele“

KLOUBY

Základním projevem života je pohyb. Pohyb je zprostředkován pomocí kloubního spojení.

Kloub je spojení dvou nebo více kostí. Pohyblivost kloubu je vymezena způsobem spojení a tvarem kloubu.

Jakou funkci  v kloubu má chrupavka?

Kloubní chrupavka je pojivová tkáň, která pokrývá konce kostí.

Základní funkcí chrupavky je :

-  tlumení nárazů, jimž jsou kosti vystavovány při vzájemném pohybu

-  vytváření nosné tíhy pro zátěž, které jsou kosti vystavovány při stání zvířete.

Chrupavka je hladká na svém povrchu, odolná, pružná, porézní.

Jak funguje chrupavka?

Chrupavka je porézní materiál, který má vlastnosti houby. Hmota chrupavky má otvory, kterými je při odlehčení do chrupavky z kloubního pouzdra nasávána a při zátěži vně vytlačována koubní tekutina – synoviální tekutina.

Tlakem se chrupavka deformuje a vytlačí synoviální tekutinu do kloubní štěrbiny.

Zároveň se přechodně zvýší hustota hmoty chrupavky.  V krajní fázi stlačení chrupavka

uvolní až 60 % tekutiny. Při odlehčení je tekutina nasávána zpět do hmoty chrupavky.

ARTRÓZA

Jak dochází k mechanickému poškození chrupavky?

Pokud dojde k posunu kostí, které se setkávají v kloubním pouzdru a dojde ke změně jejich fyziologické polohy, dochází k nadměrnému tlaku na chrupavku, její trvalé deformaci, tekutina z chrupavky je vytlačená, ale už není nasávána zpět.

Dochází k oploštění chrupavky a ztrátě tekutiny v její hmotě.

Chrupavka se stává tvrdou, vysychá kloubní tekutina, zvyšuje se tření ve styčných plochách a dochází k opotřebení chrupavky. Ke stejnému opotřebení dochází i tehdy, když jsou klouby příliš rozvolněny a chrupavka není dlouhodobě zatížena.

Opět dojde k omezení nasávání a vytlačování tekutiny a chrupavka tvrdne a vysychá, protože je narušena látková výměna.

Patologické změny, které začínají měnit chrupavku, se nazývají ARTRÓZA.

Proč se chrupavka neobnovuje a špatně se hojí?

Chrupavka nemá krevní a mízní cévy. Nemá ani nervy. Chrupavka díky svému houbovitému charakteru přijímá výživné látky z kloubní tekutiny při nasávání. Chrupavka je vyživována i z dalšího zdroje. Krevní cévy zásobují kostní hmotu pod chrupavkou. Z těchto cév chrupavka dostane potřebné živiny difuzí neboli prolnutím.

Pokud poškození chrupavky zasáhne až do kostěného podkladu, může se díky novotvořeným cévám a inervaci kosti vytvořit náhradní tkáň, která kost chrání. Zhojení však není úplné a chrupavka se neobnoví.

Kloubní – synoviální tekutina

Kloubní tekutinu produkuje výstelka kloubu – synoviální membrána. Tekutina je vazká a lepkavá, připomíná syrový vaječný bílek.

Hlavní funkce synoviální tekutiny:

-  zajišťuje výživu chrupavek

-  udržuje jejich pružnost

-  zajišťuje vlhké prostředí a tím snižuje tření kloubních ploch

-  působí jako tlumič nárazů a ochrana před opotřebením

Muže kloub stárnout přirozeně bez poškození?

Kloubní spoje jsou přírodou konstruovány na velkou zátěž tlakovou, tažnou i pohybovou. Pokud jsou kosti v kloubech vzájemně správně orientovány, kloubní pouzdro je pevné a stabilní, stejně tak vazy a šlachy, které se na stabilitě kloubu taky podílejí, kloub dokáže odolávat velké zátěži.

Přirozené opotřebení chrupavky probíhá zvolna a není velké. V dospělosti je opotřebení kompenzováno zmnožením buněčné hmoty chrupavky. Postupným stárnutím ubývají chondroitin sulfát, glukosamin sulfát, kolagen, kyselina hyaluronová, ztrácí se vlhkost kloubu, snižuje se výška a pružnost chrupavky. Ta postupně ztrácí schopnost vázat vodu a přijímat výživné látky. V poškozeném klubu nastávají zánětlivé procesy. Ty způsobují degenerativní změny. Rychlost tohoto přirozeného procesu závisí na mnoha faktorech. Jistě znáte koňské i psí veterány, kteří se dožili vysokého věku v plném zdraví a radosti z pohybu. Zdravé klouby a jejich struktury jsou základním předpokladem pro bezbolestný pohyb a radost ze života.

U zvířat v zátěži sportovní, pracovní nebo při nevhodné manipulaci dochází vlivem nadměrného zatížení a nešetrného zacházení k předčasnému opotřebení kloubů a především chrupavky. Zajištěním vhodné preventivní péče o opěrný aparát, kvalitní výživy, kontroly váhy, doplňováním výživy o kolagen, glukosamin, chondroitin, MSM, hyaluronát a vhodného zacházení lze ovlivnit kvalitu a délku života zvířete.

DYSPLAZIE KYČELNÍHO KLOUBU (DKK)

O jaké onemocnění jde a kterou část opěrného aparátu postihuje?

Toto onemocnění způsobuje poruchu vývoje opěrného aparátu a chybné utváření kloubní hlavice stehenní kosti a jamky na kosti kyčelní. Nejčastěji postihuje mladé a rychle rostoucí jedince velkých a obřích plemen.

Anatomické souvislosti

Jak vypadá zdravý kyčelní klub?

Je to jednoduchý kulovitý kloub, tvořený kyčelní jamkou v pánevní kosti a kulovitou hlavicí stehenní kosti. Hlavici v jamce udržuje vaz, kterému se říká kapitální. Mezi jamkou a hlavicí se nachází kloubní štěrbina, vyplněná vazkou synoviální tekutinou. Kostní spojení obepíná pevně koubní pouzdro.

K jakým změnám v kloubu dochází při vývoji onemocnění?

Dysplazie kyčelního kloubu není vrozená vada, ale patří mezi vývojová onemocnění, což znamená, že k vývoji nemoci dochází postupně během růstu a vývoje jedince. Štěňata se rodí s vyvinutými klouby bez deformit, základním stavebním prvkem kloubu je chrupavka, která se mění v kost až v průběhu růstu, Klouby se vyvíjejí normálně za předpokladu, že je správně usazená hlavice stehenní kosti a kyčelní jamka.

K případným změnám ve tvaru kostí dochází až následně, protože příčinou změn v kyčelním kloubu je rozvolnění kloubního pouzdra a kapitálního vazu. Při pohybu a zatížení končetiny dochází k nadměrnému pohybu hlavice v jamce. Hlavice stehenní kosti opakovaně vybočuje z jamky v pánevní kosti, dochází k částečnému vykloubení.

Chybná biomechanika kloubu vede ke vzniku změn:

tvaru kostí: kulovitá hlavice stehenní kosti mění tvar, je strmá, nepravidelného tvaru,

miskovitá jamka kosti kyčelní se stává mělkou

polohy kosti: deformace kostí neumožňuje zanoření hlavice do jamky, styčná plocha                  

obou kostí je malá, kosti jsou od sebe oddálené.

Změny tvaru kostí a polohy kostí velmi brzy vedou k omezení pohyblivosti kloubu a následně k poškození kloubního pouzdra a kloubní chrupavky.

Jaké jsou projevy a příznaky dysplazie kyčelního kloubu?

První projevy lze pozorovat u dospívajících psů, a to ve změně pohybu. Zvířata se začnou šetřit, obtížně vstávají a uléhají, dochází k viditelnému uvolnění kloubů při chůzi bez bolesti a kulhání.

U starších zvířat se rozvinou kvůli chybnému tvaru a poloze kostí v kloubu degenerativní změny na kloubní chrupavce a uvnitř kloubního pouzdra. Nesprávným usazením kulovité hlavice v miskovité jamce vzniká zvýšené tření a následně zahřívání, které vnitřnímu prostředí kloubního pouzdra velmi škodí. Dochází k vysychání kloubní synoviální tekutiny a poškození chrupavky následkem nedostatečné výživy ze synoviální tekutiny. Na tyto změny tělo reaguje bolestivým zánětem a kloub postupně ztratí pohyblivost.

Jak lze dysplazii kyčelního kloubu diagnostikovat a následně řešit?

K odhalení tvarových změn je důležité zhotovit rentgenový snímek. Význam má toto vyšetření zejména při včasné diagnostice mezi 3. -  4. měsícem věku, kdy je možno postižené zvíře vyloučit z chovu a rozhodnout se pro způsob léčby a rehabilitace. Pro řešení následku nemoci je možné zvolit dvě cesty. Prvním způsobem je použití některé z chirurgických metod podle volby veterinárního lékaře. Druhou možností jsou rehabilitační metody a udržování zvířete ve fyzické kondici.

Jak lze dysplazii kyčelního kloubu preventivně předcházet?

Pochopení faktorů, které hrají roli ve vývoji DKK, by umožnilo snížit počet postižených zvířat. Zároveň by se snížila i míra jejich utrpení a bolesti, stejně jako finanční náklady a citová újma jejich majitelů.

Vznik dysplazie ovlivňuje komplex genetických faktorů, ale vliv dědičnosti je poměrně malý. Mnoho studií prokázalo, že genetika představuje pouze malý zlomek ( 15 – 30% ). To znamená, že v kvalitě kyčelního kloubu, stejně jako u všech ostatních nemocí opěrného aparátu, hraje velkou roli vliv prostředí a výživa, zejména v raném věku zvířete.

Ke stále zmiňovaným vlivům patří:

kluzký povrch v období vývoje kloubů, zejména plovoucí podlahy;

nadměrná a předčasná pracovní a sportovní zátěž zvířete;

překrmování vysoce energetickou stravou a předávkování

vápníkem, vedoucí k rychlému růstu zvířete a jeho nadměrné hmotnosti.

Proto je zapotřebí komplexní přístup majitele zvířete a přijetí zodpovědnosti při péči o zvíře s tímto onemocněním. Celostní péče má za úkol zpomalení rozvoje patologických procesů. Jejím základem je kvalitní výživa a doplňky stravy pro psy s postižením pohybového aparátu, jako je kolagen, glukosamin, chondroitin, MSM a udržování fyzické kondice, protože funkční svalový korzet dokáže udržet klouby ve fyziologickém postavení. V neposlední řadě je vhodné do péče o zvíře s dysplazií kyčelního kloubu zařadit pravidelnou rehabilitaci.

Použitá literatura:“ Dornova metoda pro zvířata“

Andrea Dunová www.dornovametoda-zvirata.cz

MVDr. Lenka Popková (Zemanová) www.tlapky-hrivy.cz

Momentálně nejsou žádné publikované články.